Nevyléčitelný optimista


Nevyléčitelný optimista

Rozhovor s vynálezcem samozavlažovacích nádob, českým lékařem Tomášem Syrovátkou

 

 
Víte, co mají společného lesní adjutant Josef Ressel, kněz Václav Prokop Diviš, malíř Karel Klíč a lékař Tomáš Syrovátka? Schopnost vidět a porozumět jevům kolem sebe a posunout svými vynálezy svět dopředu. I v minulosti bylo často důležité rychle je patentovat, produkty vyrobit a prodat. Zdaleka ne vždy se to podařilo. S Tomášem Syrovátkou, který po mnoha letech hledání nakonec výrobce svých samozavlažovacích nádob našel, jsme si povídali o klopotné cestě od nápadu k jeho realizaci.
 
Kdy jste si všiml, že se při zavlažování rostlin dá dobře využít skelné pletivo?
 
Zmiňuji se o tom ve své knížce Pěstování květin, orchidejí, zeleniny a hub v samozavlažovacích truhlících, kterou nedávno vydalo nakladatelství Grada Publishing. V roce 1976 jsem dostal kvetoucí orchidej Cattleya. Jako pěstitel začátečník jsem si lámal hlavu, jak květině snadno zajistit spolehlivý přísun vody a živin. Při laminátování lodi jsem si všiml schopnosti skelné textilie nasávat vodu, a tak jsem zkusil zasunout do otvorů v dvoudílné nádobě skelný knot. Fungovalo to. Proto jsem v roce 1977 přihlásil vynález jako „Zařízení pro spodní závlahu rostlin“.
 
Období minulého režimu nepatřilo zrovna ke zlaté éře českých vynálezců. Bylo těžké se prosadit? 
 
No, nějakou dobu to trvalo. Ing. Volf z Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích mě podpořil doporučujícím posudkem a za čtyři a půl roku mi bylo uděleno autorské osvědčení. 
 
Neodradila vás ani komplikovaná administrativa spojená s vyřizováním patentu?
 
Naštěstí jsem tenkrát nevěděl, co mě čeká. Trvalo mi dlouho, než jsem se prokousal různými předpisy, ale nechtěl jsem se vzdát. Dnes už bych do toho nešel, patentové řízení je totiž velmi zdlouhavé a drahé.
 
Bylo obtížnější získat osvědčení nebo najít výrobce? 
 
Přesvědčit firmu, aby se se mnou do výroby nádob pustila, bylo složité vždycky, před rokem osmdesát devět i po něm. Objížděl jsem fabriky, vysvětloval a argumentoval, ale o spolupráci stáli jen ty menší. Až v roce 1984 začalo JZD Český ráj Všeň vyrábět ve výrobně plastů ve Vyskeři kruhové i obdélníkové samozavlažovací květináče. Projekt by však byl úspěšnější, kdyby se ho ujala ekonomicky silnější firma se vstřikovacím lisem. Bohužel například Technoplast v Chropyni jsem dlouho přesvědčoval, leč marně. Později koketovali s výrobou nepříliš zdařilé kopie, ale záhy od projektu ustoupili.
 
Neodrazoval potenciální výrobce malý zájem zákazníků?
 
To právě ne. O princip samozavlažování a jeho praktické využití se od samého začátku velmi zajímala široká veřejnost - zahrádkáři i milovníci květin. Podle prodejců kupovaly samozavlažovací nádoby nejvíc chatařky, které se záhy přesvědčily o jejich přednostech. Od vstupu tohoto zboží na trh neměli ani jednu reklamaci. 
 
A média?
 
Můj objev zaujal také novináře. V zahraničí mi na toto téma vyšlo 26 a u nás 98 článků. Když jsem v roce 1980 publikoval v American orchid Sociaty Bulletin text o metodě závlahy orchidejí, mezi jinými se mi s žádostí o radu a pomoc ozvali pěstitelé orchidejí z karibského ostrova Tobaga a z ostrova Saipan v souostroví Severní Mariany v západním Pacifiku. Vydavatel totiž místo honoráře otiskl číslo patentu a mou pražskou adresu. Četné příspěvky uveřejnily přední odborné časopisy v Německu, Anglii, Francii, Itálii, Norsku, Indii a dalších zemích. Zájemci si je přečetli a pustili se do výroby samozavlažovacích nádob sami. V současné době se objevuje na trhu řada levných výrobků nevalné kvality s názvem samozavlažovací květináč zejména asijské provenience. Některé z nich dokonce retardovaly do podoby vylepšeného truhlíku a vývoj samozavlažovacího systému ustrnul.
 
V Česku nápad neupoutal nikoho? 
 
Jen menší podnikatelské subjekty. S Plastií spolupracuji půl druhého roku a od té doby společně vyvíjíme stále nové typové řady nejen pro pěstování květin, ale i zeleniny a hub. Právě v pěstování kloboukatých a dřevokazných hub spatřuji prostor pro další rozvoj samozavlažovacích systémů zejména pro amatérské pěstitele.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
MUDr. Tomáš SYROVÁTKA
Zběhlý student přírodních věd, poté absolvent lékařské fakulty, dosud pracuje jako praktický lékař. Za čtyřicet let mu bylo schváleno jedenáct patentů a několik průmyslových vzorů. O vynálezu samozavlažování skelným pletivem mu vyšlo mnoho článků doma i v zahraničí a několik naučně - populárních knih. 
__________________________________________________________________________