Kokoza aneb Zahrádka mezi paneláky


Kokoza aneb Zahrádka mezi paneláky

Rozhovor

 

Letos na jaře zahájila Kokoza, o.p.s., na pražském Jižním Městě projekt komunitní zahrady. Místní kulturní centrum propůjčilo skupině mladých lidí pozemky, na nichž zájemci začali dělat první pěstitelské krůčky. Plastia hovořila o aktivitách, které jsou u nás zatím ještě v plenkách, se spoluzakladatelkou a garantkou projektu Kristinou Řešátkovou. 
 
Kristino, už jste někdy zahradničila?
 
Ne, až teď, ale Lucie, druhá garantka projektu a moje bývalá spolužačka z gymnázia, strávila půl roku prací na biofarmě v Belgii. Obě pak máme zkušenosti z působení v neziskovém sektoru. Já s problematikou ekologickou, Lucie sociální.
 
Co si máme pod pojmem komunitní zahradničení představit?
 
Obvykle jde o setkávání lidí různých sociálních vrstev, věku, vzdělání, pohlaví, které spojuje zájem o přírodu, zdravý životní styl a dobré mezilidské vztahy. Naše vize je ale velkorysejší. V budoucnu bychom chtěli naše pěstitelské aktivity rozšířit i o chov včel a výrobu drobných zahradnických potřeb a zařízení. Od června nabízíme v e-shopu (www.kokoza.cz) vlastní vermikompostér. A protože chceme nejen podnikat něco společensky užitečného, ale obklopovat se, podobně jako Plastia, i hezkými věcmi, nechali jsme si od designéra Martina Žampacha navrhnout pro náš výrobek zajímavý design.
 
Co jsou vermikompostéry a k čemu slouží?
 
Zařízení slouží ke snadnému kompostování bioodpadu z domácností. Protože vermikompost nezapáchá, lze ho umístit v interiéru, na terase či na balkoně. Ke zpracování zbytků z kuchyně se využívají speciálně vyšlechtěné kalifornské žížaly, které dokáží bioodpad rozložit na výživný kompost. Loni na podzim jsme během návštěvy Velké Británie viděli v Camdemu proces třídění a zpracování bioodpadu z asi pěti set domácností. Bioodpad se zpracovává přímo v městské stavbě a na místě se využívá k hnojení záhonů. V současné době tam začali kompost prodávat i zájemcům z řad majitelů okolních zahrad.
 
Komunitní zahradničení a vermikompostování tedy není vaše originální myšlenka?
 
Ne, inspirovali jsme se v Německu, Británii, Finsku, Francii a dalších zemích. Naším vzorem je berlínská Prinzessinnengärten, ale projekt připravujeme s ohledem na tuzemské podmínky a možnosti. Zájem veřejnosti o pěstování různých druhů vlastní zeleniny roste i u nás. Například na pražském Chodově nám městská část Praha 11 poskytla pozemky v KC Zahrada, kde lidé mohou využít kousek půdy pro vlastní pěstování. Mají tam k dispozici nejen záhonky, ale i boxy, v nichž se daří třeba rajčatům, nebo pytle, ve kterých dobře rostou brambory. 
 
Aby plodiny dobře prospívaly, musí se o jejich pěstování něco vědět. Odkud čerpáte informace?
 
Z literatury a využíváme zkušeností dlouholetých zahrádkářů. V Česku se přece vždycky hodně zahradničilo. Navíc mají naši pěstitelé možnost vyměňovat si zkušenosti navzájem. Leccos z toho, co potřebují, se doví při společných debatách, a ještě posilují vzájemné sociální a sousedské vazby. 
 
Češi bývají spíše individualisty a ve městech to platí dvojnásob. S jakým zájmem jste se setkali?
 
Na nedostatek zájmu si zrovna stěžovat nemůžeme.  Chodí mezi nás příslušníci všech věkových skupin, od rodin s dětmi až po seniory. Přispívají k tomu i doplňkové akce, jako jsou pravidelné workshopy, zaměřené například na výrobu jednoduchých samozavlažovacích nádob z běžně dostupných materiálů. V rámci projektu počítáme také se začleňováním osob se zdravotním postižením.
 
Kdo stojí za projektem KOKOZA?
 
Kristina
 
Do společensky prospěšného podniku KOKOZA se pustila s Lucií poté, co procestovala Nový Zéland a rozhodla se věnovat v životě tomu, co ji baví a v čem vidí smysl. Má několikaleté zkušenosti s prací v neziskovém sektoru a přes rok působila v komerční sféře. Tam si vyzkoušela, jak je důležité vystupovat profesionálně a být dobrým obchodníkem. Na KOKOZE si cení možnosti ovlivňovat život ve městě a přispět k tomu, aby byl příjemnější a zelenější. Koordinuje pilotní projekt komunitní zahrada v KC Zahrada. Ve volném čase se věnuje masážím, pěstování na balkoně, vaření, jízdě na kole a plavání.
 
Lucie
 
Ještě během studií pracovala jako sociální pracovnice s duševně nemocnými lidmi, poté strávila půl roku v Belgii, kde pracovala na biofarmě, která zaměstnávala lidi se zdravotním postižením. Má zkušenosti s řízením projektů. Dlouhodobě ji zajímá společensky prospěšné podnikání a propojování zkušeností z podnikatelské sféry s neziskovým sektorem. V současné době působí částečně v Hub Praha, což je prostor pro setkávání, inovace a rozvoj podnikání na pražském Smíchově. Má ráda kočky, udržitelnost v běžném životě, zajímá se o kompostování, design a umění.