Jedlý balkon


Jedlý balkon

Chutnou zeleninu vypěstujete i na balkoně

 

 
Problémy s kvalitou potravin jsou frekventované téma posledních měsíců. U ovoce a zeleniny nižší kvalita poznamená i chuť. Plody, které putují přes půlku kontinentu v nezralém stavu, stěží mohou konkurovat čerstvě sklizeným. Populárnějším řešením se stávají výpěstky lokálních pěstitelů nebo dokonce vlastní ovoce a zelenina. Pokud nemáte dům se zahradou, nevadí. Chutnou zeleninu lze s minimem práce vypěstovat pomocí samozavlažovacích květináčů.
 
Balkony a terasy mohou plnit roli malé zahrádky, která je po ruce a snadněji se udržuje. V květináčích můžeme pěstovat širokou škálu plodin: různé druhy salátů a listové zeleniny, ředkvičky, řapíkatý celer, kadeřavou petržel, pažitku, zelenou cibulku, hrášek, keříčkové a tyčkové fazole, koktejlová rajčata a dokonce i okurku hadovku či papriky. "Pěstování zeleniny ve městě je snadné a zkušenosti lidí se samozavlažovacími nádobami to potvrzují. Například není nutné hned ze začátku vyčlenit na zeleninu samostatné nádoby. V jednom truhlíku se snesou okrasné květiny i petržel nebo rozmarýn," vysvětluje Kristina Regalová ze sdružení Kokoza. Na pražském veletrhu Ecoworld předvedla Kokoza spolu s firmou Plastia, jak může vypadat "jedlý" městský balkon. K vidění zde byly rajčata, bylinky, ale i jahody, vše v samozavlažovacích květináčích a truhlících. Obecně lze pěstovat všechny druhy, které nepotřebují příliš hluboko zakořenit a nevadí jim trochu stísněné prostředí. Aby všechny tyto součásti skvělých letních salátů prosperovaly a plodily, musíme dodržet jen několik základních pravidel.
 
Správné podmínky k životu
 
Vše začíná výběrem sazenic či semínek. Zde upřednostníme odrůdy označené „mini“ nebo přímo určené do nádob. Na balkoně či terase by každá sazenice měla mít dostatek prostoru pro růst, u velkých rostlin dáváme jednu až dvě na nádobu. Zeleninu pěstujeme v závětří, na světlém a prosluněném místě, které je však zároveň chráněno před přímým poledním žárem. Tyto podmínky ještě samy o sobě bohatou sklizeň nezajistí, důležitý je také charakter nádoby a vhodný substrát, aby se sazeničkám dobře dařilo. Rostliny v květináčích nemohou čerpat živiny z okolní půdy a proto je volba substrátu a květináče nanejvýš důležitá. „Substrát by měl být vždy lehký a nesléhavý, ideální je přidat k němu i trochu kompostu,“ radí Lenka Novotná ze společnosti Plastia. Zelenina obecně potřebuje dostatečný a pravidelný přísun vody. V parných letních dnech záhony zaléváme i několikrát denně, aby rostliny nezaschly. Pěstování balkonové zeleniny v tomto ohledu přináší velkou výhodu – samozavlažovací květináče a tím i méně starostí a námahy. „Rostliny se v sezoně bez pravidelného zalévání neobejdou, to ani samozavlažovací technologie nevyřeší. Zalévání však není zdaleka tak časté, nemusí nás například trápit odjezd na víkend. Důležitý je i fakt, že si rostliny v samozavlažovací nádobě mohou vzít kořeny vláhu podle potřeby a nedochází tak naopak k přemokření či uhnívání,“ vysvětluje Lenka Novotná. 
 
Nejoblíbenější jsou rajčata a papriky
 
Rajčata ani papriky původně nepocházejí z našich zeměpisných šířek, mezi zahrádkáři však patří k nejvíce oblíbeným. „Pěstování v samozavlažovacích nádobách rajčatům svědčí, mají dostatek vody, ale současně nepotřísníme listy. Snižuje se tak riziko obávaných houbových chorob, které jsou nejčastější příčinou úhynu rostlin nebo poškození plodů,“ říká zahradnice Miroslava Paclová.
Jejich pěstování v samozavlažovacích květináčích na balkoně je navíc velmi jednoduché. U rajčat musíme pouze vybrat odrůdy s menšími plody, ideálně keříčková či cherry. Sazeničky potřebují dostatek prostoru, proto by květináč pro jednu rostlinu neměl být menší než 25 cm. Přesazovat v takovém případě není nutné. „Dostatek živin v omezeném prostoru zajistíme střídmým hnojením tak, že do rezervoáru samozavlažovacího květináče spolu s vodou přidáme čas od času i špetku umělého či bio hnojiva,“ říká Lenka Novotná.
 
Při výběru správné odrůdy uspějeme s paprikami, které navíc tvoří krásnou balkonovou dekoraci. Potřebují hodně živin, vláhy a dostatek tepla. Ideálně totiž rostou při teplotách od 25 do 30 stupňů Celsia a nemají rády dlouhodobý pokles pod 12 stupňů. Proto je rozumné dávat trvale sazenice ven až v druhé polovině nebo koncem května. Existuje nespočet druhů paprik. Na balkony se nejlépe hodí baby papriky a četné nízké kompaktní pálivé odrůdy. Speciální kategorii pak tvoří okrasné papriky, které nám balkon ozdobí krásněji, než mnohé květiny a jsou většinou také jedlé.