Na okrasu i pro mlsný jazýček


Na okrasu i pro mlsný jazýček

Šrucha zelná lahodí oku i jazyku

Má šťavnaté lístky, v jejichž chuti se mísí rafinované aroma zelí, jemná kyselost šťovík a nepatrný náznak soli. Je úplně jiná než ostatní listové zeleniny. Některé národy ji pěstují pro krásu, jiné pro chuť. Co tak vyzkoušet si to na vlastní kůži?
Šrucha je rostlinka, která miluje vodu a slunce. Příroda se rozhodla, že ji vybaví hlubokými kořeny, které budou neustále pumpovat vodu z vlhkosti ukryté pod povrchem záhonu, aby se intenzivně odpařovala listy ven. Z těchto předpokladů jsem vycházel při výsevu a zdá se, že jsem udělal dobře.
Vždy se zásobou vody
Tentokrát jsem se rozhodl, že si vyzkouším jak se pěstuje zelenina v závěsném květináči na altánku. Šrucha je natolik dekorativní, že si přímo žádá místo, kde bude neustále na očích. Červenavé stonky kontrastují se svěží zelení listů a každý sluneční paprsek se na ní láme v perličkách buněk, které jsou naplněné šťávami a vzduchem.
Pro výsev jsem zvolil závěsný květináč Mareta o průměru 30 centimetrů, který je vybaven zásobníkem na vodu. Vždy když hladina ve spodní části stoupne na plnou kapacitu, objeví se v otvoru jasně červený plovák. Stačí proto letmý pohled a bez dlouhého zkoumání vím, zda je třeba zalévat nebo ne.
Jelikož šrucha je nenáročná rostlina na výživu, sáhl jsem po nejjednodušším ze substrátů. Zvolil jsem zahradnický substrát B pro univerzální použití, o kterém vím, že dokáže v samozavlažovacích nádobách dobře udržet vlhkost.
Jsou extrémně jemné
Děložní rostlinky šruchy jsou extrémně jemné a připomínají více načervenalé nitky než bylinky, které se snaží prodrat na povrch. Byl jsem skutečně rád, že jsem je vysel mělce, aby se dokázali vzpřímit a odstartovat další vývoj.
Rostlinky sílí poněkud pomalu a zdá se, že jejich nadzemní část roste rychleji než ta pod zemí. I po dvou týdnech růstu jsou natolik citlivé, že je i tenoučký proud vody z kropicí konve srazí k zemi. Jakoby jim chyběla opora. Proto jim svědčí stanoviště chráněné před deštěm.
Svalené rostlinky se však vždy v průběhu několika hodin dokážou napřímit a udělají tak opakovaně při každém nešikovném zalévání. To mě jaksi utvrdilo v tom, že jde o odolnou rostlinu, která se jen tak nevzdá. Dlouho jsem čekal, dokud jsem si nebyl jistý, že neporoste poléhavě, jako například heřmánek.
Sílí ze dne na den
Červenavé stonky postupně zpevní a dosáhnou tloušťky 3 až 4 milimetry. Jsou křehké, šťavnaté, od lístků se liší snad pouze barvou a tvarem. I proto se rostliny používají celé a nesklízejí se z nich pro použití v kuchyni jen lístky.
Šrucha citlivě reaguje na nedostatek vody. Jelikož se z ní voda odpařuje tak rychle, dokud ji dodávají mocné kořeny, stačí půl dne na slunci v suchém substrátu a klesá dolů. Po zalití opět zpevní, aniž takový stres způsobil její hořknutí či změnu chuti.
Sběr téměř po měsíci
Trvá přibližně 5 týdnů, než dosáhnou rostlinky výšku 25 centimetrů a je na nich dostatek hmoty pro využití v salátech. Časně ráno jsou lístky v plné svěžesti. Nesvědčí jim delší skladování v chladničce, proto je spotřebujte po otrhání co nejdříve.
Zkuste ji ke grilovanému steaku
Pokud rádi grilujete vepřovou krkovičku na litinovém roštu grilu, pak byste si neměli nechat ujít jednoduchý salát ze šruchy, který naplno rozvine její chuť. Vmíchejte do dvou polévkových lžic slunečnicového oleje sůl a nahrubo drcený pepř čtyř barev. Do tohoto dresinku přimíchejte lístky šruchy a stonky nakrájené na krátké nudličky. Salát jemně přihřejte, aby se rozvinulo jeho aroma.